V minulosti byla s narozením dítěte spojena celá řada tradičních úkonů, jež se dodržovaly po staletí.
Po narození porodní bába dítě vykoupala v malém škopíku, na jehož dno vložila peníz pro štěstí a bohatství novorozeněte. Hocha pak zabalila do zástěr, aby se líbil dívkám. Děvčátko zase zavinula do pánské košile, aby se za ním hoši otáčeli.
Potom porodní bába dítě položila na zem. Následné zvednutí dítěte mužem bylo přiznání k otcovství. V pozdějších dobách se už dítě nepokládalo na zem, ale bába je podala otci přímo do náruče. Přijetím dítka se otec přiznával k otcovství a povinnostem k dítěti i jeho matce. Dostal ponaučení, ať dítko vychová ke slávě boží.
Před prvním porodem bylo zvykem, že muž vlastnoručně vyrobil ženě pro potomka dřevěnou kolébku. Pokud se na takovou činnost necítil, zajistil výrobu u truhláře a to už bývala kolébka i s krásnou malovanou výzdobou. Srdíčka, kytičky, ptáčci, motýlci. Po prvním dítěti se kolébka dědila pro další sourozence. Někdy se stávalo, že ji v rodině tak dokonale hýčkali, že vydržela i pro dědice stavení, prvorozeného syna a jeho novou rodinu. V chudých rodinách se museli spokojit jen s hrubou plachtou, kterou ve čtyřech cípech uvázali ke stropu a tak dítko houpali.
V souvislosti s datem narození se předvídaly i budoucí vlastnosti dítka. Za v životě nejšťastnější byli považováni narození v lichém měsíci, nejlépe březnu či květnu. Pak také všichni narození v prvním dni měsíce a nedělňátka. Neštěstí prý provázelo děti narozené v pátek kromě Velkého pátku. Pokud se narodilo dítě s vadou typu rozštěp nebo jinou deformací, vždy se vina přisuzovala matce. Myslelo se na nesprávné chování v době těhotenství. Matka se údajně buď velmi lekla, dívala se na krev nebo požár, na postiženého člověka, na mrtvého nebo na různé maškary.
Lidé ve starých dobách věřili, že v jedné ze tří nocí po narození přicházejí k dítku tři sudičky, staré ženy, které mu předpoví budoucnost, osud a vlastnosti. Aby si je naklonili k dobré věštbě, pokládali rodiče po dobu tří večerů na stůl chléb a sůl jako pohoštění pro sudičky.
Rodička zpravidla přebývala po dobu šesti týdnů po porodu v posteli v rohu místnosti společně s novorozencem. Byla schována za plentou, aby měla klid, jídlo jí bylo donášeno. Tomuto rohu se říkalo kout a rodičce koutnice. Když jdeme na návštěvu rodičky, dodnes se říká, že „jdeme do kouta“. Někdy se období kvůli polním pracem nedodrželo a žena musela vstát a pomáhat. Rodičky na sklonku podzimu, měly oproti letním tu výhodu, že nemusely pár dnů po porodu spěchat na pole, ale mohly odpočívat. Polní práce byly již skončeny, úroda sklizena.
Šestinedělce nosily sousedky a kmotry do kouta dárky, především jídlo a pití, pro posílení vysílené matky. Tradiční byla silná polévka ze slepice nebo kohouta s kousky masa a širokými nudlemi. Pivní polévka se žloutky a medem nebo mandlová smetanová byly také velmi oblíbené. Polévka byla přinášena v hliněném džbánu, zvaném koutník. Jídlo nebylo jen pro šestinedělku, ale také pro zbytek rodiny, aby žena nemusela vařit. Kdyby prý po porodu pekla něco z mouky, dítko by mohlo onemocnět moučnicí.
Velice důležitá a závazná byla role kmotra nebo kmotry. O kmotrovství žádala porodní bába. Odmítnutí kmotrovství se v rámci dobrého chování nepřipouštělo. Kmotříčci museli sledovat, jak dítě prospívá, jak se mu vede ve škole, s partnerem, v životě. Pokud se stalo dítko sirotkem, byla od kmotrů očekávána jeho výchova. Dobrý bohatý kmotr byl zárukou budoucího štěstí, především, když byla rodina chudá.
Za přijetí kmotrovství dostávali kmotříčci od rodičů dary - kynuté pečivo, zvané radostník, láhev vína nebo silnějšího alkoholu. Porodní bába také dostala podobné dárky nebo i peníze. Kmotrovství se v rodinách nebo sousedství oplácelo, často o ně bylo více zájemců.
To bylo malé nahlédnutí do minulosti. Dnes jsou mnohé věci jinak…
A malé doporučení na závěr:
Kdybyste dnes byli pozváni jako kmotři nebo jen šli na návštěvu „do kouta“, a nevěděli si rady, co s sebou přinést, máme pro vás tip.
Nejprve maminku a později i dítko, zaručeně překvapíte a potěšíte, Originální knížkou Moje jméno.
Ta je „do kouta“ nebo chcete-li „do kúta“ jako stvořená :)
