Co si budeme namlouvat... Občas jsme každý tak trošku rádi středem pozornosti, i když tvrdíme před ostatními opak. Podařilo se mi to dokonale na oslavě narození mimča.
Sestřenka Majka má nový přírůstek do rodiny, tak nás pozvala na pár chlebíčků, dortíky a lahodné pitíčko. Přicházeli slaviči, malá Amálka v klídku pochrupkávala, zcela lhostejna k dění kolem. A vtom to přišlo. Každý něco přinesl. Znáte to. Rozbalování dárečků, pochvaly a výkřiky. Spousta blbin. Chrastítka, dudlíky, hračičky pro mrňata. Šamponky, mejdlíčka, celé sady voňavé miminkovské kosmetické krásy. Oblečky. Někdo přišel s mrňavým, který už Amálka zjevně neoblékne, někdo raději s větším, s výhledem, že bude „na potom“. Kopec věcí, které už každý s malým mimčem někde doma má.
A teď přišel na řadu dárek od nás, tety Kláry a strejdy Tondy. Na tento okamžik jsem se moc těšila. To byl důvod, proč jsem nejdřív postávala s mužíčkem vzadu a vychutnávala si ty přede mnou. Samozřejmě jsem doufala, že nikdo nebude mít podobný ani lepší nápad než já. Tedy dárek jsme dávali oba, Tonda i já, ale jemu jako běžnému chlapovi, to bylo ňák šumák. Vytasila jsem náš dárek. Jedinečnou knížku pro mimino. Přímo pro malou Amálku na míru. V názvu má Moje jméno Amálie Kohoutová. Písmenko za písmenkem holčičce v knížce zvířátka sestavila jméno. Na každé stránce přibývala písmenka do jména podle začátečních písmen z názvu zvířátka. Vzniklo jméno a pak i příjmení. Úžasná věc na památku. Na začátku je natištěné věnování od tety a strejdy. Všichni užasli. Fakt perfektní! Byla jsem nakonec za nejlepšího dárce, pochvaly jsem přijímala ze všech stran. Cítila jsem se jako hvězda. Byla jsem pyšná na svůj nápad. A nejlepší teta na světě!
Klára, Praha