Jeník a dračí mládě

Jednou na podzim pouštěly dvě děti papírového draka Střapáče. Jedno z dětí byl Váš klučina a druhé jeho kamarád nebo kamarádka. Najednou drak zmizel za tmavým mrakem a nedal se stáhnout dolů. Z mraku se zablesklo a všude létaly jiskry a cáry papíru. A vtom místo papírového draka žuchlo do trávy neznámé zvířátko. Z tlamy mu čouhal polámaný papírový drak Střapáč. Pak se z křoví vyklubalo zvířátko celé. Mělo dvě hlavy, tělíčko, složená křídla, dlouhý ocas a čtyři nohy. Byl to opravdický malý drak. Říkal, že se před chvilkou vylíhnul z vajíčka v lese. Bylo to dračí miminko. Vylíhlo se ale pozdě, když už byl podzim, proto už maminka s tatínkem odletěli do teplých krajin a dráček v lese zůstal sám. Rodiče si mysleli, že se nakonec vylíhne až na jaře, až se k vajíčku vrátí. Bylo mu smutno. Musel najít dračí kořen a dračí zimoviště, aby se dostal k rodičům. Dobrodružnou cestu s ním prožil váš chlapec a jeho kamarád nebo kamarádka. Děti dali dráčkovi jméno po papírovém drakovi - Střapáč. Měl totiž za ušima střapaté chomáče. Všichni tři si cestou zpívali, byli z nich noví kamarádi. Cestu k dračímu zimovišti jim pomáhala najít lesní zvířátka. Paní Sova, strýček Sýček i jelen Paroháč nebo paní Liška. I přes nečekané patálie nakonec všechno dobře dopadlo a děti pomohly dráčkovi odletět k jeho rodičům. On jim za odměnu vykouzlil nazpět papírového draka Střapáče. Takže Střapáči byli teď dva. A třeba se na jaře všichni znovu setkají...